SAMONOSNÁ BRÁNA
Vjezdová samonosná posuvná brána je obecně konstrukce svařená z jeklu, která již jak podstata názvu napovídá, nepotřebuje pro své ovládání žádné další úpravy pro posuv. Hlavním opěrným bodem samonosné brány je betonový základ v délce 1/3 šířky vjezdu, jenž je umístněn mimo tento prostor k němuž je připevněn pojezdový mechanismus s nosnými vozíky a opěrný sloupek s horním vedením, které zajišťuje silonová oliva. Na rámu brány je uchycen ze spoda silnostěnný C profil ve kterém se pohybují vozíky s ložisky. Spolu tvoří pevný bod jenž ve spojení s ozubeným hřebenem umístěným na rámu brány zajišťuje pomocí elektrického pohonu její otevírání a zavírání. Celá konstrukce pak jezdí nad terénem a díky tomu odpadá nutnost mechanického čištění dráhy brány.
Její využití je tedy vhodné především pro místa, kde není možné činit další zemní úpravy, tedy pojezdovou kolejnici jako je tomu u bran pojezdových. Stejně tak u samonosné brány není potřeba druhý opěrný sloupek, který by ukončoval dráhu posunu a působil jako místo, kde již brána nemá pokračovat v zavírání.
Největší výhodou je možnost parkovat těsně za branou, protože tato jezdí v dráze ihned za plotem a nezabírá tak další potřebné místo na pozemku, jako je tomu u bran křídlových.
Musíme ale počítat v místě, kam se bude brána otevírat s dostatečnou stranovovou rezervou, která je o 1/3 délky základu delší než máme samotný vjezd. Tento přesah tvoří nosnou část samonosné brány.
POJEZDOVÁ BRÁNA
Rám brány je svařen z ocelového jeklu a na spodní části brány jsou našroubovány dvě ložisková kolečka, která zajišťují posuv brány po kolejnici přikotvené k betonovému základu. Tento betonový základ je vybudován na vnitřní straně pozemku za vjezdovými pilíři. Základ je v celé délce dráhy brány (tzn. 2x šířka vjezdu, plus navíc 60 cm.pro kotvení a umístnění pohonu). Součástí brány je zpravidla ocelový opěrný sloupek se silonovou olivou pro horní vedení brány. Sloupek se rovněž kotví do betonového základu. Bránu je možno ovládat ručně, nebo osadit el. pohonnou sadou na dálkové ovládání. Výplň brány lze montovat přímo na rám, nebo vsadit do rámu.
Její využití je tedy vhodné především pro místa, kde není možné instalovat prostorově náročnější posuvnou bránu nesenou.Tato posuvná brána je díky své konstrukci v celkovém důsledku kratší a zéjména u úzkých pozemků najde své užití.
Velkou výhodou je i zde možnost parkovat těsně za branou, protože tato jezdí v dráze ihned za plotem a nezabírá tak další potřebné místo na pozemku, jako je tomu u bran křídlových.
Musíme ale počítat v místě, kam se bude brána otevírat s dostatečnou stranovovou rezervou, která je o 60 cm.delší než máme samotný vjezd.
Tyto brány jsou lehké a snadno ovladatelné, díky své konstruci kování pro posuv jsou ekonomičtější než brány samonosné. Řadí se tedy mezi levné pojezdové brány.
Musíme ale počítat s častější údržbou kolejnice pro posuv, kde se nám můžou usazovat mechanické nečistoty, jako jsou bahno, listí, sníh a led.
Tato konstrukce vyžaduje náročnější přípravu základu pod vodící kolejnici, protože je v celé délce chodu brány.
KŘÍDLOVÁ BRÁNA
Rámy bran jsou svařeny z ocelového jeklu. Většinou se jedná o dva rámy v případě že máme vrata dvoukřídlá zavěšená přes regulovatelné panty na vyzděných, nebo kovových vjezdových sloupcích. Brány je možné ovládat ručně, nebo osadit pohonem pro křídlovou bránu na dálkové ovládání. V případě ručního ovládání se do jednoho z křídel namontuje zámek, FAB vložka, klika a do druhého posuvná zemní aretace. Výplň brány lze montovat přímo na rámy, nebo vsadit do rámů.
Jejich využití je tedy vhodné především pro místa, kde není možné z prostorových hledisek použít posuvnou, nebo pojezdovou konstrukci. Hodí se na úzké pozemky, kde je ale dostatek místa na vnitřní straně pro otevírání křídel brány a není zde protisvah, který by otevírání znemožnil. V místě otevírání křídel je potřeba počítat s rovinou.
Vjezdové brány dvoukřídlé jsou lehké a snadno ovladatelné, odpadá nutnost budování betonových základů jako je tomu u posuvných bran.
Vjezdová vrata se nejčastěji otevírají směrem do pozemku, není ale problém v případě zájmu vyrobit variantu s otevíráním do ulice, pokud to okolnosti umožňují.
Musíme ale počítat s tím, že v místě otevírání křídel nám tato konstrukce ubírá možnost parkovat ihned za branou.
U mechanické varianty se instaluje pevný středový doraz, který slouží jako bezpečnostní prvek proti neoprávněnému otevření a zároveň jako fixace brány např.proti větru.
U varianty otevírání s pohonem je nutné k výše uvedenému středovému dorazu přidat i dorazy koncové, které nám určí přesnou pozici otevřeného křídla a zabrání větru v poničení motorů vlivem náhlých poryvů.
VSTUPNÍ BRANKA
Rámy branek jsou svařeny z ocelového jeklu. Jedná o rám zavěšený přes regulovatelné panty na vyzděných, nebo kovových vjezdových sloupcích. Branky je možné ovládat ručně, nebo osadit elektromagnetickým otevíračem pro dálkové ovládání z domu pomocí různých dalších periferií jako jsou například videotelefony, dále lze také umožnit vstup za použití kódových klávesnic, čipů, nebo pouhým otiskem prstu. Standarní osazení se skládá se zámku, FAB vložky a kliky, doraz může být řešen s ohledem na mechanickou verzi, nebo osazen výše uvedeným el.otevíračem.
Využití kovových vstupních branek je jak již název napovídá více než jasné. Slouží nám k průchodu osob na pozemek, aniž bychom museli otevírat hlavní vjezdovou bránu. Při výstavbě je dobré počítat s dostatečným rozměrem otvoru, aby byla zaručena její funčnost například v kombinaci s kočárkem, nebo invalidním vozíkem a podobně. Standardní otvor bývá 110 cm.
Vstupní branky se nejčastěji otevírají směrem do pozemku, není ale problém v případě zájmu vyrobit variantu s otevíráním do ulice, pokud to okolnosti umožňují, nebo pokud není jiná možnost s ohledem na vnitřní dispozici v prostoru vstupu.